Zdar jak sviňa, dneska hodíme špacírc do Brna a budeme čučet na ty jeho špice. Proberem štatly, kam zaryhnout. Tak, teď už seriózněji. Psát v hantecu je hodně jiný, hlavně pro někoho, kdo je pražák a žije v Praze celý život. Tak doufám, že jsem touto větou odradila všechny brňáky, kteří by chtěli číst tento článek. Osobně nic proti Brnu nemám, navštívila jsem toto město několikrát ve svém životě. Navíc, dle politických preferencí, jsme vlastně s Brnem na jedné lodi. Doufám, že se vám článek bude líbit a můžeme začít…
Václavské náměstí
Tato socha, podobající se té pražské, se nachází na moravském náměstí. Jedná se o sochu Jošta Lucemburského, který byl markrabětem moravským (markrabě byl šlechtický titul, který spravoval pohraniční území říše). Jošt byl synovcem našeho krále Karla IV. a z postu markraběte se vypracoval až na králem Svaté říše římské. Bohužel si vladaření neužil moc dlouho, protože necelý rok po zvolení zemřel. Tato socha patří mezi čtyři, které znázorňují platónské ctnosti (spravedlnost, umírněnost, moudrost a odvaha – kterou představuje Jošt).
Smíchov, Žižkov, Vinohrady, Libeň
Tak jako má Praha i své stinné oblasti, tak i takové najdete v Brně. Mezi ty neznámější patří Cejl. Ulice, která si toho zažila už hodně. Za války zde žilo mnoho Němců – ostatně jako v celém Brně. Ti byli neodmyslitelně spjati s Brnem odjakživa. Hlavně díky své poloze – do Vídně se odtud dostanete zhruba za hodinu cesty vlakem či autem. Po válce se ale vše změnilo. Následky Benešových dekretů doléhaly na celé Československo, včetně Brna. Zahrnovaly konfiskaci majetku, ztrátu občanství a také odsun. Později se tato oblast Brna stala domovem romské komunity. Cejl se stal i inspirací pro knihu Kateřiny Tučkové, s tématikou odsunu německého obyvatelstva. V posledních letech se developeři snaží přepsat tuto část Brna, spojenou s kriminalitou, na novou, moderní čtvrť s bydlením.
katedrála sv. Víta
I v centru Brna najdeme katedrálu. Je zasvěcena sv. Petrovi a Pavlovi. Tyčí se vrcholku Brna a je jednou z dominant. Stojí na místě brněnského hrad, na kterém vyrostla na přelomu 13. a 14. století. ve stylu rané gotiky. Na začátku 20. století byl přestavěn architektem A. Kirsteinem v novogotickém stylu. V kryptě najdete základy kostela z 12. století. A ve věžích máte výhled na celé Brno. Mezi zajímavost patří zvonění, které začíná v 11 hodin. Odkazuje tak na švédské obléhání v roce 1645. Brno se mu, jako jediné moravské město, dokázalo ubránit.
brněnský hrad
Stejně tak jako Praha má Pražský hrad, tak i Brno má svůj hrad. Nejde o nic jiného než hrad Špilberk. První zmínky o tomto hradu spadají až do 13. století. Jeho pravděpodobným zakladatelem byl Přemysl Otakar II. V pozdějších staletích sloužila budova různým vysoce postaveným politikům středověku. Jeho nejznámější funkce byla vězeňská. V 19. století se zde nacházelo mnoho politických vězňů všemožných národností. Nejčastěji se jednalo o lidi, kteří se provinili vůči Rakousko-Uhersku. Nejčastěji povstáním. V 2. polovině 19. století se vězení zrušilo a z hradu se staly kasárny. Nastala éra sta let, během kterých se střídala vojska z různých zemí.
Staroměstské náměstí
I Brno má své Staroměstské náměstí – v čele s …. majestátním orlojem, který můžeme považovat za vrchol moderního umění. I když jsem dodnes nepochopila, jak systém hodin na tomto orloji funguje, nedaleko se nachází věž s hodinami.
funkcionalismus
Trendu funkcionalismu jsme nepodlehli jen v Praze ale i Brně má své zastoupení. Brno V čele s vilou Tugendhat (článek o této vile, jsem již zpracovávala v minulosti: ), která je DALEKO SLAVNĚJŠÍ než veškeré funkcionalistické vily v Praze.
německá minulost
Němci byly s Brnem neodmyslitelně spjati. Dokonce v 19. století tvořili většinu obyvatelstva. Německý vliv byl patrný na každém kroku. V Brně žilo mnoho významných německých podnikatelů, kteří se velkou měrou zasadili o to, jak Brno vypadá dnes (vila Löw Beer nebo vila Tugenhat, Berglův palác nebo OC Vaňkovka, které stojí na základech bývalé německé továrny). Dva národy tu dokázali žít pospolu do začátku 2. sv. války. Před jejím začátkem museli někteří uprchnout kvůli svému židovskému původu. Úplný zvrat nastal po válce, kdy byla většina německého obyvatelstva navždy a bez rozdílu odsunuta. Velký podíl na tom měla válečná křivda, kterou Češi vnímali a také přístup nového prezidenta Edvarda Beneše. Dne 30. května 1945 nastal odsun Němců. Účastníky tvořili hlavně starci, ženy a děti. Museli si sbalit jen nejnutnější věci a odejít. Pochod byl vedl do zřízeného tábora v Pohořelicích. Z tábora pak byla část Němců odvezena do Rakouska. Někteří odešli za příbuznými na Jižní Moravu. Jen malá část se vrátila zpět do Brna, kde na ně čekaly ústrky a nepochopení. Dodnes se každoročně koná setkání účastníků odsunu. A dodnes se na tuto událost objevují rozporuplné názory.
Doufám, že jsem neurazila moc brňáků. Chtěla jsem ukázat podobnosti s Prahou i brněnskou minulost, spojenou s Němci. Dodnes je tato minulost kontroverzní vzhledem k přístupu politiků jak v minulosti, tak dnes.
zdroje:
https://www.spilberk.cz/historie-na-kopci/t1287
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/katedrala-sv-petra-a-pavla-v-brne
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/socha-markrabete-josta-v-brne
