„Bony, chceš bony?“ Tuto legendární větu jste mohli slyšet mnohokrát, pokud jste si chtěli za komunismu koupit džíny v Tuzexu. V dnešním dílu o subkulturách se budeme bavit o subkulturách, které u nás existovaly za dob komunismu. Samotné rozdělení subkultur by nestačilo do jednoho článku, a tak budou pohromadě v jednom dílu. Jedinou skupinou, která má tu není, je punk. Na ní bylo dost materiálu, jelikož má kořeny v zahraničí (pokud by vás článek zajímal, odkaz zde: https://www.zdislavyblog.com/za-kulturou-pres-subkultury/punk/)

historie veksláků

Veksláci se začali objevovat v tzv. době normalizace – tedy v 70. a 80. letech. Název této subkultury pochází z německého slova wechseln (tedy směnit). Našli byste je v každém větším městě s obchodem Tuzex. Tuzex vznikl v roce 1957 a byl takovým ostrovem západu. Zde jste mohli koupit nedostatkové, značkové zboží. Nic ale nebylo zadarmo.

principy jejich podnikání

Pokud přijel cizinec do komunistického Československa, v bance dostal značně podhodnocený kurz. A tak byl okolnostmi donucen vyhledávat služby černého trhu. Veklsáci zahraniční měnu (valuty) dalším prostředníkům. Ti, valuty prodávali do bank, skrze korupci, za ruské ruble. Ceny za rubl byli, oproti zahraničním měnám, značně nadhodnoceny. A ruble se směnily na koruny. Kromě turistů takto směňovali Češi a Slováci. I pro ně byla, tato neoficiální směna, výhodnější.

Kromě kšeftů s měnami, se daly koupit i bony. Bony byly měnou v Tuzexu, tedy obchodu se západním zbožím. To bylo jinak úplně zapovězeno většině občanů. Oficiální cestou jste se k bonům mohli dostat jako pracovníci v zahraničí (například na montážích v Libyii nebo Iráku), jako diplomaté. Další možností, jak se dostat k bonům oficiální cestou, bylo mít na západě příbuzného. Ten vám mohl poslat marky, které jste pak směnili za bony. Pokud jste byli běžní smrtelníci, museli jste zvolit neoficiální cestu přes veksláky. V Tuzexu jste mohli získat značkové oblečení, džíny, kakao, mandarinky, nebo auta zahraničních značek. Mezi nedostupné zboží se řadila i kalkulačka, kterou jste potřebovali ve škole. A tak jste stejně museli, přes veksláky, do Tuzexu.

Státní zřízení vědělo o tomto černém obchodu. Tiše ho tolerovalo, protože se takto k nedostatkovému zboží, dostalo více lidí. A tak měli ve svém životě alespoň závan něčeho západního. Někteří veksláci dokonce spolupracovali s StB. Výměnou za informace jim státní aparát poskytoval ochranu. Většina veksláků ani oficiálně nepracovala. Měli razítko v občanském průkazu, ale do zaměstnání nechodili. Za ně pracoval jiný člověk. A tak se naplno věnovali svému podnikání. Někteří veksláci metu posunuli ještě dál. Díky síti kontaktů a podplácení, měli zařízený invalidní důchod.

o krok napřed v kapitalistické době

Díky nashromážděnému kapitálu, síti kontaktů a pochopení principů tržní ekonomiky, byli veksláci po revoluci o krok napřed před běžnými občany. Několik z nich určitě znáte, protože byli symbolem porevolučních let. Pojďme si je připomenout.

Antonín Běla

Známý podnikatel z Úval, který proslul především vybíráním výpalného od podnikatelů (částka, placená zločineckým organizacím za „ochranu“ dotyčné osoby). Byl problémový již od útlého věku, kdy kradl. Běla nechtěl zůstat v komunistickém Československu. Chtěl začít pořádně vydělávat za hranicemi a dostat se k příbuzným do Rakouska. Za pokus o přechod hranic skončil několik měsíců za mřížemi. Dále byl podezřelý vykradení pražské pošty v roce 1974, kterou nepřežil jeden z policistů. Jeho hlavním podnikáním v dobách komunismu, byly krádeže aut a vekslování.

František Mrázek

Miliardář a podnikatel, který byl „žákem“ již zmíněného Antonína Běly. Vyučil se lakýrníkem, ale jeho kroky směřovaly do podnikání. Stal se vekslákem a díky síti kontaktů se neztratil ani po revoluci. Měl totiž talent na jednání s lidmi. Intrikoval, vydíral a ovlivňoval lidi na vysokých pozicích. Již za komunismu, díky široké šále kontaktů, zařídil invalidní důvod. Mohl se tedy naplno věnovat podnikání v černé ekonomice. Na podplácení mu přišla policie. Než se ale stihlo začít trestní řízení, začala Sametová revoluce a poměry se změnily.

Ivan Jonák

Ivana Jonáka asi znáte jako chlápka s mulletem, který nosí bílý oblek a pistoli. Jeho podnikatelská činnost sahá až do dob předrevolučních. Na černo pracoval jako taxikář a také prodával nelegální videokazety. Ty zahrnovaly jak zakázané filmy, tak filmy pro dospělé. V době Sametové revoluce se stal hlavou blíže neurčené politické strany. Občané, mu v dobré víře, věnovali finanční příspěvky. Ty později investoval do svého Discolandu.

metaláci

Dlouhé, mastné vlasy, denimové oblečení s nášivkami kapel a spousta řetězů. Metaláci se u nás, podobně jako ostatní subkultury, začali objevovat v 80. letech. Režim v této době začal povolovat, byl více benevolentní. A tak se o subkulturách začaly točit i různé dokumenty, doplňované o názory všech obyvatel. Ty většinou nebyly moc přívětivé. Kapely, které u nás metal formovaly, byly Kroket, Arakain, nebo ostravský Citron. Citron byl taky kapelou, jež po dvou úspěšných albech a vyprodané Sportovní hale v Praze, vyhrála anketu Zlatý slavík v kategorii skupin. Celá tato subkultura, podobně jako jiné, byla trnem v oku komunistického režimu.

depešáci

Depešáci, jak již z názvu vyplívá, byli lidé, poslouchající skupinu Depeche Mode. Ta vznikla v roce 1980. Stojí za hity jako „Personal Jesus“ nebo „Enjoy the Silence“. Ty všechny vznikly ale v době, kdy u nás zavládla demokracie. Depešáci byli charakterističtí hlavně nošením černého oblečení, se sklonem k melancholii a depresi. V komunistické době se dokonce uskutečnil jeden koncert Depeche Mode, který se konal v březnu roku 1988. Nosit všechno černé dalo za komunismu spoustu práce. Oblečení byl nedostatek, natožpak že by byl výběr. A tak depešáci, stejně jako další subkultury za Železnou oponou, museli přistoupit k metodě DIY )tedy udělej si sám).

zdroje:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11454740577-pribehy-20-stoleti/216562261760013

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-veklsaci-tuzex-bony-269109

https://medium.seznam.cz/clanek/jana-vesela-vekslak-metalak-punkac-a-depesak-styly-ktere-patrily-k-devadesatkam-46646

https://www.narodnipokladnice.cz/numismaticke-novinky/497-bony-chcete-bony

https://prazsky.denik.cz/zpravy-region/fenomen-tuzex-rejdiste-vekslaku-a-smeliny20091019

https://refresher.cz/63291-Ivan-Jonak-byl-kralem-ceskych-mafianu-Vlastnil-klub-kam-chodil-Karel-Gott-i-prazske-podsveti-za-noc-dokazal-vydelat-milion

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-zahady-cim-ohromoval-ivan-jonak-vzpominaji-novinar-i-knez-186923

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kmotr-mrazek-a-jeho-muzi-pred-rokem-89.A071109_105059_domaci_itu

https://g.cz/krvave-devadesatky-pribeh-krale-podsveti-antonina-bely-prvni-mafiansky-boss-v-cesku

https://www.h7o.cz/clanky/12383-tucna-leta-subkultur-jsou-za-nami

Josef Kubík – Subkultura depešáků před Sametovou revolucí v českých zemích

https://www.osa.cz/blog/40-let-ceskeho-heavy-metalu

https://archiv.protisedi.cz/article/anatomie-stylu-dil-26-metalisti-v-cssr

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *